VĚCI, CO MĚ IRITUJÍ A ŠTVOU

by - čtvrtek, května 17, 2018

Každý něco nesnášíme a něco nás irituje. Ať už to jsou vlastnosti, lidé a nebo jen obyčejné věci. Mě momentálně irituje to veškeré učivo, které je všude, kam se podívám, ale nejen to. Několik měsíců jsem totiž pro tento článek sepisovala věci, které mě fakt štvou. A věřte mi, že cestou v autobuse do a ze školy jsem toho vymyslela docela dost


Volná políčka v křížovkách. Vždyť to je hřích!

Pokrčené oblečení. Zapnout žehličku není tak těžké. A když se nechce zapínat žehlička, tak stačí pověsit tričko na ramínko a nebo ho poskládat, ne?

Odlupující se lak na nehtech. Znak neupravenosti, který nepůsobí zrovna vábně. Také jsem do této skupiny patřila; teď se ale snažím lak přelakovat a nebo odlakovat.

Když si vedle mě v autobuse někdo sedne, aniž by se zeptal, zda-li mám vedle sebe volno. I když je jasné, že volno mám, ale je to snad slušnost, ne? Stejně jako pozdrav, když někam vejdu, by měl být tento dotaz na místě.

Když se nedají cherry rajčata zpět do chladu - pak změknou a už nejsou dobré. Zrovna včera jsem je schovávala do lednice. Grr.

Minerálka bez bublinek. A když je ještě ochucená. No, hnus.

Oslovení Elo. Kdybych se totiž jmenovala Ela, mám to napsané v rodném listě. Nevím, co je tak těžkého na tom to -o změnit na -i. 

Neodpovědění na pozdrav. Beru, když je někdo zrovna myšlenkami jinde a nevnímá, ale pokud se na vás podívá a neodpoví... To bych vytahovala kudlu z kapsy (i když v ní žádnou kudlu nemám).

Když někdo kouří a ten kouř jde na mě a celkově smrad z cigaret.

Když si někdo bez dovolení ode mě něco půjčí. Zeptat se není tak těžké, ne?

Když mám rýmu a vezmu si málo balíčků papírových kapesníků. Protože jsem prostě vůl. A pak můžu ve škole chodit každou čtvrt hodinu na WC pro utěrky, které mi dřou nos a mohly by se nazývat spíše struhadlem.


Psaní propiskou do knih. Pane bože, proč? Tužka stačí!

Když si někdo zamíchá jogurt nebo krupici dohromady. To se mi pak zvedá kufr. Už jen z toho, jak to vypadá.

Když pravák nosí hodinky na pravé ruce.

Když se na něco koukám (něco dělám) a někdo na mě mluví. Moje máma je toho dokonalý případ. A nejlíp, když se třeba učím, píšu něco (a nebo s někým) a ona mi musí nutně a hned teď povědět, co bylo v práci, a která Anča poslala do zadku Honzu.

Kecání do řízení. Že, mami? "Ty jedeš 50?" "Ne, 55." "Tak zpomal, já to cítím."


Huňaté ponožky v botách.
Na zahradu jsem tak už šla několikrát, ale na veřejnost bych tak nešla ani za peníze. To jedna holka tak jela až do Vídně.

Nabotoxované rty. Je to škaredé, nepřirozené a zbytečně drahé!

Prstýnky na palci, ukazováčku a malíčku. Od čeho existuje prst prsteníček? A nebo třeba prostředníček? Hned to vypadá líp, když ho někomu ukážete a zdobí vám ho prstýnek.

Tílka u mužů. Je to strašně antisexy. I'm sorry.

Dap. Dap, dap, dap, dap. Už dost, prosím. Už to nechci nikdy vidět.

.

A co irituje vás? 

S láskou,
Elis ♥

You May Also Like

6 komentářů

  1. Super článek! V pár věcech se shodneme, ale třeba já nesnáším vodu s bublinkama nebo naopak miluju kouření, vždycky mi to hrozně vonělo :D

    Praguetales

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, tak to jsi první člověk, co znám :D

      Vymazat
  2. V hodně věcech se určitě shodneme, třeba to s tou minerálkou nesnáším. Tílka u mužů jsou totální příšernost:D. A úplně nejvíc mě štve smrad z cigaret:D.
    Windy pink style

    OdpovědětVymazat
  3. Tak tohle je boží! :D Shoduju se snad úplně ve všem! :D Hlavně ta pánská tílka a nebo kecání do řízení :D

    TheWayByA

    OdpovědětVymazat